Auta, která dokáží řídit sama, na českých silnicích. Kdo odpovídá za škodu?

V lednu nabyla účinnosti zásadní novela zákona o silničním provozu. Ta otevírá možnost legálního provozu vozidel vybavených automatizovanými řídicími systémy na českých silnicích. Tato změna představuje průlom v dopravní legislativě a vůbec poprvé umožňuje, aby vozidlo převzalo v určených podmínkách řízení od řidiče.

Kde je upraveno?

Základní právní úpravou, která umožňuje provoz autonomních vozidel, je novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu). Do tohoto zákona byl vložený nový § 79b, který stanovuje pravidla pro automatizovaná vozidla a jejich řízení účastníky silničního provozu.

Vedle tohoto zákonného ustanovení věc upravuje i nařízení Evropského parlamentu a Rady o regulaci umělé inteligence (AI Act).

Legální pouze úroveň L3

Důležité je zdůraznit, že podle platné legislativy se v České republice mohou provozovat pouze vozidla s podmíněnou automatizací, označovanou jako úroveň L3 podle mezinárodní škály SAE. To zjednodušeně řečeno znamená, že řidič musí být v autě stále přítomen za volantem a připraven převzít řízení.

Od začátku roku je Česko po Německu teprve druhou zemí v Evropě, kde je provoz autonomních vozů úrovně 3 umožněn.  Zákon do určité míry předbíhá současnou realitu. Automatizovaných vozidel třetí úrovně se ve větším měřítku na českých silnicích patrně ještě několik let nedočkáme, ale úprava má podle odborníků i přesto smysl už dnes. 

„Česko se může stát důležitou zemí pro testování automatizovaných vozidel. Má kvalitní dálniční síť, postupně se rozvíjející inteligentní dopravní infrastrukturu i silné technické univerzity a výzkumná centra. To vše může vývoj těchto technologií výrazně urychlit,“ řekl Jáchym Knedlhans, který má na starost provoz Direct auto Parků.

Jak to bude fungovat v praxi?

Během aktivního automatizovaného řízení se řidič nemusí věnovat samotnému řízení ani sledovat dopravní situaci. Nadále však musí zůstat způsobilý vozidlo řídit a reagovat na výzvy systému. Zůstávají zachována standardní pravidla: zákaz alkoholu, používat bezpečnostní pásy a dodržovat další základní pravidla silničního provozu, stejně jako zákaz telefonování s mobilem v ruce.

K nejcitlivějším tématům automatizovaného řízení patří otázka odpovědnosti. Ve třetím stupni automatizace musí být řidič připraven neprodleně převzít řízení, pokud ho k tomu systém vyzve. Pokud výzvu ignoruje nebo nereaguje včas, posuzuje se jeho odpovědnost stejně, jako by vozidlo řídil sám.

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy je automatizovaný režim aktivní a systém řidiče k převzetí řízení vůbec nevyzve. U přestupků souvisejících se samotným řízením v takovém případě nenese odpovědnost ani řidič, ani provozovatel vozidla. Odpovědnost se v těchto případech přesouvá na výrobce vozidla nebo subjekt, který automatizovaný systém uvedl na trh a garantuje jeho funkčnost v daných situacích.

U dopravních nehod se škoda bude zpravidla řešit prostřednictvím povinného ručení, podobně jako dnes. Následně může dojít k vymáhání náhrady po výrobci, pokud se prokáže, že příčinou nehody bylo technické selhání automatizovaného řízení.

Klíčovou roli při posuzování těchto případů sehrají data. Vozidla s automatizovaným řízením jsou vybavena záznamovým zařízením, které umožňuje zpětně ověřit, zda v daném okamžiku řídil člověk, nebo automatizovaný systém. Pokud tato data nejsou k dispozici nebo nejsou zpřístupněna, posuzuje se situace tak, jako by automatizovaný režim aktivní nebyl.

Autor: Petra Andresová
Foto: www.canva.com