Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

Kde obce zavřely herny, klesl počet problematických dlužníků

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

Polovina mladých má úvěr na bydlení. Slováci oproti Čechům více spoří

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Češi dluží už 2,5 bilionu korun. Půjčují si vyšší částky na bydlení

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Feranec: Chráněný účet by měl pomoci dlužníkům, ulevit zaměstnavatelům

Budou mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na speciálním bankovním účtu? Počítají s tím hned dva poslanecké návrhy. Takzvaný chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka a shromažďovaly by se na něm peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby. „Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků,“ říká poslanec Milan Feranec (ANO). Právě on je autorem jednoho z návrhů na zavedení takzvaného chráněného účtu.

Zavedením místní příslušnosti exekutorů by stát každému z nich zajistil až 6 milionů Kč ročně

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Dlužníci upřednostňují telefonickou komunikaci s exekutory před osobní návštěvou

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Ptáme se odborníků: Jak vyřešit problém starých exekucí, které se nedají vymoct?

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby byly zastaveny takzvané marné exekuce, při kterých se během posledních tří let nepodařilo nic vymoct. Pokračovaly by pouze v případě, že věřitel složí zálohu na náklady vymáhání (2 750 korun + DPH). Učinit by tak mohl dvakrát. Definitivní zastavení by přišlo na řadu po devíti letech bezvýsledného vymáhání dluhu. Debatu však rozvířila i řešení, se kterými přišli poslanci. Například Patrik Nacher (ANO) připravil pozměňovací návrh spočívající v tom, že exekutor by musel až na výjimky zastavit vymáhání staršího dluhu s jistinou do 1 500 korun. Věřitel by dostal od státu 30 procent jistiny a exekutor 30 procent paušálních hotových výdajů. Další dva návrhy pak předložil i poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Jak se na problematiku marných exekucí dívají experti? Zeptali jsme se zákonodárců, exekutorů, zástupců věřitelů i neziskových organizací.