Senát chce zastavit i starší marné exekuce
Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.
Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ
„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí
„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.
Vlasy si nikdo sám neostříhá, ale na sestavení smlouvy si troufá kdekdo
„Češi advokáty vyhledávají spíše až v okamžiku, kdy jim opravdu teče do bot. Chybí u nás kultura právní prevence. Jakýsi pocit, že využívat právo je normální,“ říká v rozhovoru Vojtěch Sucharda, advokát z kanceláře Arrows a zakladatel projektu Právo k lidem. Na polovinu června chystá veřejnou debatu na téma právní gramotnosti. Ta je totiž v Česku tragická. Rád by přispěl k nové národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. A nechápe, že se problémem ještě nikdo uceleně nezabývá.
Ztratila se vám během vyšetření u lékaře bunda? Požadujte náhradu škody
Za věci odložené v čekárně neručíme. S tímto upozorňujícím nápisem se při čekání na ošetření setkal alespoň jednou snad každý. Málokdo ovšem ví, že kdyby došlo na lámání chleba a odložená značková bunda by se přece jen ztratila, může pacient požadovat náhradu škody.
Bývalý vězeň využil insolvence. Díky práci ve školce splatí všechny dluhy
Majetková trestná činnost spojená s užíváním drog přivedla třicetiletého Milana z Prahy až do vězení. Navíc si nasekal dluhy ve výši 130 tisíc korun. Mimo jiné i tím, že jezdil načerno. Za mřížemi, kde strávil dva roky, si vše uvědomil a rozhodl se, že se závislostí skoncuje. K nastartování nového života mu nyní pomáhá spolek Lighthouse. Ten s ním sepsal i žádost o oddlužení.
Otec synovi nic nekoupí a máme střídavou péči. Je šance na výživné?
„Pavel byl na peníze vždycky. Pamatuju si, jak našel u popelnice obouchané a zrezivělé dětské kolo a dva měsíce ho měl doma, než se mu podařilo ho za pětistovku prodat přes bazar,“ říká o svém expartnerovi a otci svého dítěte Kateřina z Českých Budějovic. Přestože Pavel vydělával na jižní Čechy nadprůměrnou mzdu, byl zvyklý žít až asketickým způsobem života. „Nikdy nejezdil na dovolené, údajně proto, že se nevyspí v jiné posteli než své vlastní,“ vypráví Kateřina, která s odstupem času vidí za Pavlovým rozhodnutím necestovat spíš snahu co nejvíc ušetřit.
Češi zatím splácet zvládají. Počet těch, kteří neplatí dluhy včas, klesl
Počet lidí, kteří neplatí včas své závazky, navzdory pandemii koronaviru meziročně klesl. Vyplynulo to z dat sdružení Solus. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, v roce 2020 to ve stejném období bylo 5,7 procenta lidí. V registru je nyní zapsáno téměř 490 000 dospělých Čechů, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Počet lidí s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011.
Černí pasažéři dluží v Ústí na pokutách přes čtvrt miliardy
Pokud by se Dopravnímu podniku v Ústí nad Labem podařilo vymoci všechno, co mu černí pasažéři dluží na pokutách, mohl by si koupit 35 dvanáctimetrových autobusů. Anebo 15 trolejbusů. Boj s hříšníky ale zatím prohrává.
Divadelníci zábavně varují před dluhy vězně i děti
České děti neumí hospodařit s penězi. Naučit je to, si vzal za cíl divadelní projekt o finanční gramotnosti. Herci ze spolku Ty-já-tr už ale odehráli i představení ve věznici a připravují také verzi pro seniory a klienty azylových domů. „Překvapilo nás, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení,“ říká k představení za mřížemi Radka Tesárková, hlavní herečka a manželka ředitele divadelního spolku Ty-já-tr.