V září byl opět vyhlášen rekordní počet osobních bankrotů
Za minulý měsíc bylo vyhlášeno 2 149 osobních bankrotů, což je největší měsíční počet v historii. Důvodem je nedávná novela insolvenčního zákona, která zmírnila podmínky oddlužení. Celkově bylo za 3. čtvrtletí letošního roku vyhlášeno 6 399 osobních bankrotů a jde meziročně i mezičtvrtletně o nárůst na dvojnásobek. Nových návrhů na oddlužení bylo v září podáno 2 077, což je zhruba o 10 procent méně než v srpnu. Data vyplývají z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném
Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.
Půjčil si od kamaráda, ale vracet se mu nechtělo. Smutný konec jednoho letitého přátelství
Nejhorší je, když se jeden topí, a přitom s sebou stahuje druhého, který je rovněž v nesnázích. U dlužníků častá písnička. Tomáš F. ze severních Čech po čtvrtstoletí úspěšného podnikání coby majitel cestovky nezvládl souhru více špatných okolností a začal krachovat. Půjčil si sto tisíc od letitého kamaráda Jirky z Prahy, který se zrovna rozváděl a sám měl nervy na dranc. Letité přátelství zanedlouho nenávratně skončilo a mělo dohru, která může být radou ostatním. Týká se mj. ručitelství.
Zvýšení vymahatelnosti na Slovensku je jen zdánlivé
Dne 10. 9. 2019 vyšel na zpravodajském portálu IHNed.cz rozhovor s JUDr. Miroslavem Pallerem pod názvem „Teritorialita se osvědčila, k exekutorům už se vracejí i velcí věřitelé, říká prezident slovenské komory exekutorů“ (Biben 2019, dostupné zde). V něm prezident slovenské komory exekutorů mj. uvádí, že se díky teritorialitě zvedla úspěšnost exekucí. Jde však o údaj značně relativizovaný a vytržený z kontextu, který neodpovídá objektivní realitě.
Chráněný účet by dlužníkům pomohl víc než veškerá pomoc, kterou jim nabízí zákonodárci navrhované změny
Již delší dobu sleduji, jak se neziskové organizace i někteří soudní exekutoři předhánějí ve snaze pomoci zadluženým lidem. Mnohé nápady pak přebírají politické strany nebo jednotliví poslanci. Jisté úspěchy tu jsou v oblasti oddlužení, mám na mysli zejména podřazení některých příjmů pod srážky ze mzdy nebo zvýšení nezabavitelné části mzdy. Navzdory celé řadě již provedených změn regulační trend neustává. V Poslanecké sněmovně leží hned dvě exekuční novely, a to pirátský návrh zavádějící tzv. teritorialitu exekutorů a vládní novela zavádějící koncentraci exekucí, povinné zálohy a zastavování exekucí, a to v doprovodu desítek technických změn napříč občanským soudním řádem i exekučním řádem. Mám bohužel pocit, že autorům obou návrhů zcela chybí praktický vhled do exekucí a tvoří abstraktní legislativu bez ohledu na potřeby praxe jen proto, „aby se něco regulovalo.“
Průzkum: Češi nechtějí odpouštět dluhy. Dali by dlužníkům možnost si je odpracovat
Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.
Nacher: Dlužníci by se měli snažit splatit svým věřitelům maximum
Poslanec Patrik Nacher (ANO) se dlouhodobě zabývá dluhovou problematikou v České republice. Aktivně prosazuje zjednodušení vymáhacích procesů, vyžaduje větší aktivitu soudů při zastavování neplatných exekucí a zasazuje se o zvyšování finanční gramotnosti obyvatel. Ptali jsme se ho, jak zpětně hodnotí nedávno přijatou oddlužovací novelu, co si myslí o změnách zákonů týkajících se exekucí či oddlužení podnikatelů, které budou projednávány v následujících měsících, i na pokračující trend ochrany spotřebitele.
Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na to dlužníci i věřitelé
Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.
Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější ukládání peněžitých trestů
Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“
Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval. Nesplácet bylo totiž v podstatě nemožné
Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.