V září byl opět vyhlášen rekordní počet osobních bankrotů

Za minulý měsíc bylo vyhlášeno 2 149 osobních bankrotů, což je největší měsíční počet v historii. Důvodem je nedávná novela insolvenčního zákona, která zmírnila podmínky oddlužení. Celkově bylo za 3. čtvrtletí letošního roku vyhlášeno 6 399 osobních bankrotů a jde meziročně i mezičtvrtletně o nárůst na dvojnásobek. Nových návrhů na oddlužení bylo v září podáno 2 077, což je zhruba o 10 procent méně než v srpnu. Data vyplývají z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném

Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.

Průzkum: Češi nechtějí odpouštět dluhy. Dali by dlužníkům možnost si je odpracovat

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Půjčil si od kamaráda, ale vracet se mu nechtělo. Smutný konec jednoho letitého přátelství

Nejhorší je, když se jeden topí, a přitom s sebou stahuje druhého, který je rovněž v nesnázích. U dlužníků častá písnička. Tomáš F. ze severních Čech po čtvrtstoletí úspěšného podnikání coby majitel cestovky nezvládl souhru více špatných okolností a začal krachovat. Půjčil si sto tisíc od letitého kamaráda Jirky z Prahy, který se zrovna rozváděl a sám měl nervy na dranc. Letité přátelství zanedlouho nenávratně skončilo a mělo dohru, která může být radou ostatním. Týká se mj. ručitelství.

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na to dlužníci i věřitelé

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval. Nesplácet bylo totiž v podstatě nemožné

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.

Představení projektu

Dluhy v Česku jsou jedním z nejdiskutovanějších témat posledních let, které se dotýká všech
obyvatel naší země. Vyvážení ochrany práv dlužníků a věřitelů je zásadní pro správné
fungování naší ekonomiky i celé společnosti. Záměrem projektu Češi v právu je poskytnout
ucelený obraz dluhové situace a vymahatelnosti práva v České republice, zasadit ho do
skutečných souvislostí a doplnit aktuální debatu o postřehy a problémy malých i větších
věřitelů, kteří v ní byli doposud spíše opomíjeni.

Nejčtěnější články

Nacher: Dlužníci by se měli snažit splatit svým věřitelům maximum

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se dlouhodobě zabývá dluhovou problematikou v České republice. Aktivně prosazuje zjednodušení vymáhacích procesů, vyžaduje větší aktivitu soudů při zastavování neplatných exekucí a zasazuje se o zvyšování finanční gramotnosti obyvatel. Ptali jsme se ho, jak zpětně hodnotí nedávno přijatou oddlužovací novelu, co si myslí o změnách zákonů týkajících se exekucí či oddlužení podnikatelů, které budou projednávány v následujících měsících, i na pokračující trend ochrany spotřebitele.

Zvýšení vymahatelnosti na Slovensku je jen zdánlivé

Dne 10. 9. 2019 vyšel na zpravodajském portálu IHNed.cz rozhovor s JUDr. Miroslavem Pallerem pod názvem „Teritorialita se osvědčila, k exekutorům už se vracejí i velcí věřitelé, říká prezident slovenské komory exekutorů“ (Biben 2019, dostupné zde). V něm prezident slovenské komory exekutorů mj. uvádí, že se díky teritorialitě zvedla úspěšnost exekucí. Jde však o údaj značně relativizovaný a vytržený z kontextu, který neodpovídá objektivní realitě.

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval. Nesplácet bylo totiž v podstatě nemožné

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.